Stručná rekapitulace Dne Páně
Myslíme si, že Den Páně, do kterého byl Jan z přelomu prvního a druhého století duchem přenesen, začíná odchodem obrazných vojsk od obrazného Jeruzaléma. Těmi vojsky, která ohrožovala Jeruzalém, rozumíme blok komunistických států v minulém století, které svou ideologií ohrožovaly náboženství. Komunismus se svým ateismem ohrožoval náboženství svou ateistickou ideologií, kterou lze shrnout do Marxovy teze, že náboženství je opiem a nepřítelem lidstva. Rozpadem bloku na konci devadesátých let minulého století tato obrazná vojska od náboženství odtáhla a podle Ježíšova proroctví nastal čas z něj odejít nebo do něj nevcházet. To pro nás znamenalo především odejít z náboženských organizací nebo do nich vůbec nevstupovat a svobodně, bez zatížení náboženskými dogmaty, zkoumat Janovo Zjevení s pomocí ducha svatého. Tím jsme začali žvýkat rozpečetěný svitek, podaný Ježíšem Janovi ke snědení, a odměnou nám bylo pozvolné porozumění biblickému Zjevení. Věříme, že až svitek dožvýkáme, proroctví porozumíme zcela a pak budeme vyzváni jako kolektivní Jan k celosvětovému prorokování. Věříme také, že z důvodů, které zná jen Bůh, se zatím neznáme s ostatními křesťany s podobnou zkušeností, ale až nastane to plné porozumění, jistě budeme Bohem spojeni a pověřeni k tomu celosvětovému dílu.
Na příkladu Nevěstky sedící na sedmi králích nám Bůh ukazuje, kde se nacházíme my, kteří jsme se dožili začátku Dne Páně, a kde se nachází Jan, když byl do toho Dne přenesen. Jan se ocitl na konci období šestého krále, těsně před Bodem Zlomu, který znamená konec vcházení pohanů do Božího Království. My se nyní v roce 2025 nacházíme na konci období pěti králů, kteří tu jsou od počátku světa a kteří již brzy padnou. Mezi těmi pěti je ten komunistický systém - tedy král, který byl, ale už není. Předlohou pro obraz Nevěstky ze Zjevení je nevěrný Jeruzalém v době Římské říše za vlády sedmi císařů, které Zjevení nazývá králi. Za vlády čtvrtého císaře v té řadě, která začíná císařem Tiberiem, za jehož vlády působil Ježíš Kristus, byl Jeruzalém oblehnut vojsky, byl téměř dobyt, ale z nepochopitelných důvodů vojska od Jeruzaléma odtáhla. Pak nastalo období tří císařů jepičí doby vládnutí. Po nich nastoupil císař, který Jeruzalém znovu oblehl svými vojsky a zcela zničil tak, že tam nezůstal kámen na kameni, jak Ježíš Kristus předpověděl. My se tedy podle tohoto modelu z prvního století nacházíme v období pátého krále. Komunistický systém, který byl, ale už není, je tedy z tohoto pohledu králem čtvrtým. Když vezmeme ten model jako hádanku, tak pět králů, kteří v současnosti končí, neznázorňují jen řadu římských císařů, jak jdou po sobě, ale v tom vyšším splnění znázorňují klubko všech společenských systémů od počátku světa dosud, které si člověk pod vedením Božího nepřítele vytvořil, aby ten nepřítel zjistil, který ten systém je nejvhodnější pro poslední bitvu s Bohem. Našel ho v tom systému komunistickém, tedy z pohledu prvního století v králi čtvrtém. Můžeme tedy říci, že všichni zbývající králové po tom čtvrtém se nacházejí v období Dne Páně, protože Boží nepřítel má již jasno, a zbývá tedy jen připravit vojáky Boží a vojáky Jeho nepřítele, aby mohli být v období osmého krále shromážděni k té poslední bitvě.
V současnosti jsme tedy ve fázi žvýkání rozpečetěného svitku. Tím vycházíme duchovně z náboženství, a k tomu vycházíme i fyzicky z náboženských organizací a neúčastníme se na politice náboženské, ani světské. Až bude svitek řádně rozžvýkán, odejde současný systém, jemuž vévodí zkažená liberální demokracie, a přijde šestý král jménem Jeden je. Bude globální, pravicově konzervativní, nábožensky založený a bude multipolární. Bude mít sedm hlav, znázorňujících multipolaritu, ale jedna z těch hlav, znázorňující onu liberální demokracii, bude uťatá jako k smrti. Za tohoto multipolárního společenského systému začne kolektivní Jan prorokovat, aby založil posledních sedm křesťanských sborů po celém světě, podobných sborům v prvním století. Ke konci toho multipolárního systému, kam byl Jan přenesen v rámci Celého Pánova Dne, aby napsal sedm posledních dopisů, budou poslední sbory ještě napomenuty a povzbuzeny, aby křesťané v nich nebyli nalezeni nazí při příchodu krále sedmého, který má jméno Jeden ještě nepřišel. V té době konce krále šestého bylo Janovi řečeno, aby nezapečeťoval Zjevení, protože čas konce tohoto světa je blízko. Víme ale, že Zjevení dosud nikdo nerozumí a my mu rozumíme zatím ne zcela. Vtip je v tom, že v té době, kdy Jan Zjevení píše, již to Zjevení zapečetěné není. Dostal ho ve formě svitku rozpečetěné ke snědení na začátku vlády osmého krále, kam byl z konce vlády šestého krále duchem přenesen. A tak na konci vlády šestého krále je již svitek rozžvýkán a prorokováním z něho bylo vytvořeno sedm posledních sborů, jimž Jan píše na konci životní dráhy těch sborů sedm posledních dopisů. Takže Jan byl duchem přenesen do okamžiku ve Dni Páně, kdy už je vše jasné, a proto mu může být řečeno, aby vše, co zapíše, nezapečeťoval.
Když byl Jan přenesen z konce vlády šestého krále do místa, odkud mohl vidět, co se stane potom, tak napřed vidí uspořádání věcí v nebi. Vidí, že někteří andělé jsou postaveni výše a někteří níže. Výše postavení andělé jsou znázorněni čtyřmi bytostmi kolem Božího trůnu a Bohu slouží jako oči, jimiž Bůh vidí, zda se Jeho dílu daří, a také vidí do srdcí lidí. Bůh jimi hlavně ovládá duchovní věci. Níže postavení andělé jsou znázorněni jako moudří starci a slouží Bohu jako ruce. Bůh jimi ovládá hmotu. Pak také Jan vidí množství andělů, kteří provolávají Bohu slávu. Myslíme si, že jde o anděly, kteří zatím (po dobu nápravy věcí, pokažených v Edenu) nejsou ve službě nebo prostě ještě nebyli povoláni k nějakému úkolu. Pro nás jsou všichni tito andělé, ať již jsou ve službě či nikoli, Božím Duchem, kterým Bůh vše ovládá v Nebi i na zemi. Ti duchové, kteří jsou právě ve službě, byli vyliti na křesťany v prvním století a Jan je také vidí jako sedm očí a sedm rohů Beránka Božího, kterému Bůh dává do rukou zapečetěný svitek. Podle nás je tím svitkem vlastní Janovo Zjevení, o kterém je řečeno, že šťasten je ten, kdo ho čte, i ten, kdo slyší, co je v něm napsáno. Svitek je úplně popsán netradičně po obou stranách, což zřejmě znázorňuje nemožnost k napsanému něco přidat nebo z něj ubrat. Také to může znázorňovat úplné Janovo prorokování na konci věků, které je dokonalé oproti částečnému prorokování v prvním století.
Beránek Boží dostává do rukou zapečetěný svitek zřejmě v okamžiku, kdy končí kralování sedmého krále, věrní křesťané jsou zapečetěni jménem Božím a nevěrní číslem 666 jako majetek HADA-DRAKA. Myslíme si, že otevírání pečetí se děje naráz, stejně jako troubení a vylévání misek. To, co následuje po otevření pečetí, zatroubení a vylití misek, je naplnění proroctví Jana i Dvou Proroků. Lidé, kteří Prorokům uvěřili, nebudou tak překvapeni jako ti, kteří neuvěřili. Boží rány, které Jan vidí, jak dopadají na ty nevěřící, jsou následkem svržení HADA-DRAKA z nebe na zem. Ten způsobí, že vystoupí z propasti rudá Šelma. Víme, že Bůh nedělá takové závažné věci bez toho, že by to nejprve sdělil svým služebníkům Prorokům. Kdyby tak neučinil, bylo by zřejmě zachráněno před Jeho hněvem jen nemnoho lidí. Ale kvůli vyvoleným spravedlivým, omytým v Beránkově krvi, to dá Bůh lidstvu dopředu vědět. Vidíme také, že symbolická smrt Dvou Proroků, zabitých za vlády osmého krále, má pro Boha výkupní hodnotu, podobnou té smrti Ježíšově. Lidé, kteří pro nedostatek víry nepřijali Ježíše Krista, ač o Něm řádně slyšeli, by byli Božím hněvem ze světa smeteni, ale díky Dvěma Prorokům dostali ještě šanci. I o tom je rozpečetěné Janovo Zjevení.
Apoštol Pavel říká, že částečné zatvrzení Izraele potrvá, dokud veškeré pohanstvo nevejde do Božího Království. Až se tak stane, bude zachráněn celý Izrael. Zjevení tento moment, který my nazýváme Bodem Zlomu, znázorňuje obrazem, v němž ŽENA, oblečená do Nebeské slávy, rodí Bohu SYNA. To se stane na přelomu vlád šestého a sedmého krále. Ukazuje se, že tím celým Izraelem je podle Zjevení ŽENA. Ta je obrazem celého Izraele a také obrazem všech národů, kmenů, jazyků a ras. Tak jako z dvanácti kmenů Izraele vyjde 144 000 vyvolených, a tak jako ze všech národů, kmenů, jazyků a ras vyjde veliký zástup v bílých rouších, tak z ŽENY se narodí SYN. Ten však ještě musí projít závěrečnou Zkouškou. To je ta Hodina Zkoušky, která má přijít na celou Zemi, kterou jsou všichni křesťané - ať ti ze SYNA, nebo ti z ADAMA. Zkouška probíhá za vlády sedmého krále. SYN bude prorokováním zachraňovat ŽENU a ADAM mu v tom bude všemožně bránit. Na konci Zkoušky, jak jsme již psali, jsou křesťané ze SYNA zapečetěni na svých čelech jménem Božím, a křesťané z ADAMA číslem 666 jako otroci HADA-DRAKA. Zapečetěných křesťanů je symbolických 144 000. To jsou všichni, kteří obstáli ve Zkoušce, která končí s koncem vlády sedmého krále. Když Ježíš rozpečetí svitek a duchové, které má na povel, zatroubí a vylijí sedm misek, nastane vzkříšení těch zapečetěných křesťanů, kteří již zesnuli. Ti, kteří jsou ještě naživu, musí ještě (i za ty své již vzkříšené bratry) vybojovat poslední bitvu s osmým králem, tedy s rudou Šelmou z Propasti. Ti budou šťastni ve svém umírání, protože budou okamžitě vzkříšeni k ostatním. To štěstí spočívá v tom, že nezažijí pocit bezvědomí. To je náš názor.
ADAM si s nástupem osmého krále uvědomí, že má dveře do Božího království zavřené, a sedmý král, na kterého se spoléhal, ho nezachrání, protože sám se mění na krále osmého. Nezbývá mu než přijmout ateismus jako ostatní Boží nepřátelé. Rány totiž dopadají na krále sedmého jako na životní prostředí ADAMA. To se stane neobyvatelným a ADAM duchovně zahyne pro nedostatek duchovní potravy. Když se celý nábožensko-politický svět promění v jednu ideologickou rovinu, budou i poslední žijící křesťané ze SYNA umlčeni v nějakých lágrech, takže budou obrazně mrtví. Tu se budou všichni z ADAMA radovat, že se rozhodli moudře, když prokleli Boha, kterému kdysi sloužili, a zachránili si tak tělesný život. To bude trvat jen obrazného tři a půl dne. Po tu dobu již nebudou z nebe dopadat žádné rány, takže to bude vypadat, jako by rudá Šelma se svými vojsky z ADAMA nad Bohem a Jeho služebníky zvítězila. Lidé ŽENY, kteří toho všeho budou svědky, však najdou v sobě odvahu a nedovolí, aby víra v Boha a Jeho služebníky zcela ze světa zmizela. To Šelmu rozzuří a začne pronásledovat i tu dosud mlčící většinu. Daniel ten obraz vidí jako rozzuřeného krále severu, kterého znepokojily zprávy ze severu a východu, a vyrazil z Jihu po vítězství nad králem Jihu, aby mnohé zahladil a vyhubil jako klaté. V tom okamžiku Bůh zasáhne a promění své služebníky ze SYNA v anděly. Ti budou mít stále ještě svá těla, ale hmota nad nimi nebude mít již žádnou moc. Jako když se Ježíš po svém vzkříšení ještě po čtyřicet dní v lidském těle zázračně objevoval mezi shromážděnými učedníky, aby je seznamoval se vším, co přijde.
Okamžik proměny posledních křesťanů je znázorněn obrazem, v němž Jan vidí, jak na trůny usedli ti, jimž byl svěřen soud. Jsou tedy již anděly Ježíše Krista. Také je znázorněn obrazem, v němž vidí Ježíše, před Jehož pohledem zmizela (stará) Země a (staré) Nebe, jak sedí na trůnu, aby soudil mrtvé. V tuto chvíli jsou před Ním shromážděni lidé ŽENY a ADAMA, kteří se dožili tohoto soudu, aby si vyslechli ortel i za své členy svých množin, kteří se ho nedožili. Obrazná Smrt neboli rudá Šelma vydává duchovně mrtvého ADAMA a Moře vydává svou dosud duchovně mrtvou ŽENU k soudu. Smrt i Moře vydává své mrtvé tím, že se jasně prokáže v tu chvíli existence Boží. ŽENU ovládne posvátná bázeň a obrovská víra či prozření, kdežto ADAMA ovládne neskutečný strach. Je to soud, který je v evangeliu popsán takto: Až přijde Syn člověka ve své slávě a s ním i Jeho andělé, budou před ním shromážděny národy, aby je rozdělil na ovce a kozly. Rozdělí je podle toho, jak se kdo zachoval k Jeho posledním bratrům. ADAMA jako kozly pošle do neexistence a ŽENU jako ovce do tisíciletého království na Nové Zemi. Těch tisíc let je alegorie, tudíž nevíme, jaká bude skutečná doba toho Království. Pak Smrt neboli rudá Šelma je hozena do neexistence a Moře již nebude, protože je nahrazeno Novou Zemí. Tam už není jakákoli pochybnost. Pak nastane tisícileté Království Boží, během něhož budou podmíněně vzkříšeni ostatní lidé ŽENY. To sice ve Zjevení není, ale je to naznačeno právě v tom textu o vydání mrtvých k soudu. Na Novou Zemi se snese Nové Nebe, aby noví duchové ze SYNA působili v lidech ŽENY podobně, jako kdysi až do Bodu Zlomu působili Ježíšovi duchové v lidech SYNA. Po celou tu dobu nebudou lidé ŽENY zcela duchovně živí - to znamená způsobilí pro bezpodmínečný věčný život. Je psáno, že neožijí, dokud se těch tisíc let nedokoná. Ožijí pro věčnost až po období Zkoušky, která na ně přijde na konci tisíce let v podobě na čas propuštěného DRAKA z vězení. Ten bude za sebou svádět všechny duchovně neuzdravené tak, jako sváděl kdysi lidi ADAMA. Pak budou všichni neuzdravení z následků prvního hříchu v Edenu hozeni spolu s DRAKEM do neexistence, kde je již tisíc let Šelma a její prorok, kteří jsou vlastně POTOMKEM HADA-DRAKA. Pak Ježíš a Jeho bratři odevzdají Království Bohu Otci a vše bude tak, jak to mělo být, kdyby nebylo hříchu na počátku v Edenu.